Umělecké dílo je navrženo do prostoru atria rektorátu VUT v Brně, kde by vhodně dotvářelo velký a celkem fádní interiér budovy. První inspirace při návrhu vychází z přírody – ze žabího oka. Tato inspirace se metamorfovala do formy vhodné pro atrium, kde většina lidí „čeká“. Koule na podstavci je záměrně umístěná nad „důlkem“, aby evokovala čekání, než do důlku spadne.
„Člověk někdy na něco čeká, co se stejně nestane“
